Brexit. Ano či ne?

Výsledek referenda ohledně brexitu (23. 6. 2016) s jistotou předpovědět neumíme. Zajímavý názor jsme ale dostali od analytiků NN Investment Partners. Jak to vidí v NN?

Máme-li tipovat, pravděpodobnost brexitu odhadujeme na 35 %. Můžeme se ale pokusit zmapovat dopad brexitu na finanční trhy. Z racionálního pohledu není ohledně brexitu příliš co řešit, ale politika a chování trhů je často hlavně o emocích…

O nejistotě a o černých a šedých labutích

V myslích investorů převládá nejistota: trhy „nemají směr“, výsledky firem jsou slabé, ale ne nad očekávání slabé. Nejistota se často skrývá ve stínu pozorovatelných dat. A může se objevit a udeřit náhle. Některé šoky přicházejí zcela nečekaně. Libanonský esejista a matematik Nassim Taleb by je označil za „černé labutě“ – velmi nepravděpodobné události. Jiné nejistoty vidíme jako „šedé labutě“: jsou viditelné na obzoru, ale nevíme, kterým směrem se pohybují.

Brexit je aktuálně nejdůležitější šedou labutí, která nutí pozorovatele, aby si na ni udělali vlastní názor. Ale dekódovat, co již do cen aktiv trhy zahrnuly a co naopak nikoliv, není jednoduché. Ve hře je příliš faktorů: oslabila libra díky hrozbě brexitu nebo pouze příliš oproti libře posílilo euro? Jakou roli hrají z pohledu hospodářského výhledu Velké Británie a vývoje tamního akciového trhu divoké výkyvy cen komodit a akcií v rozvíjejících se zemích? Ekonomika je příliš komplexní systém… Část zvýšené nejistoty ale můžeme hrozbě brexitu rozhodně připsat. Průzkumy veřejného mínění, kurzy sázkových kanceláří a další podobné zdroje informací odhadují pravděpodobnost brexitu v rozpětí mezi 25 (u sázkových kanceláří) a 45 % (u průzkumů veřejného mínění).

Náš základní scénář: Velká Británie v EU zůstane

Britové byli vždy euroskeptiky. A pragmatiky. Euroskepticismus pramení pravděpodobně z toho, že VB je ostrovní zemí, která se zeměmi kontinentu vedla četné spory a války. Pragmatismus je naproti tomu viditelný ve spisech anglosaských filosofů a ekonomů (Locke, Hume, Smith atd.), jejichž myšlenky byly více „při zemi“ ve srovnání s utopistickými či abstraktními myšlenkami jejich kontinentálních kolegů. Proti brexitu hovoří pragmatismus: VB může díky EU udržet svůj blahobyt a zachovat výhody spolupráce v oblasti bezpečnosti, boje proti terorismu a kriminalitě. Pro brexit hovoří naopak europesimismus: více národní suverenity a přesvědčení, že VB se lépe přizpůsobí měnícímu se světu, pokud nebude trpět bruselskou těžkopádností.

Důsledky brexitu by byly závažnější pro Británii než pro EU

Myslíme si, že Británie odchodem z EU může více ztratit než získat. Ale přesnější hodnocení brexitu by vyžadovalo znalost „rozvodové smlouvy“. Je pravděpodobné, že EU by chtěla mít tuto smlouvu pro VB co nejméně výhodnou, aby ostatní země viděly, že s odchodem z EU jsou spojeny nemalé náklady. Brexit by mohl vést ale i k politické destabilizaci VB. Politická nejistota by se mohla objevit i na straně EU, kterou by mohly chtít opustit další státy hledající nezávislost.

EU je pro Británii důležitým exportním trhem, jehož ztráta by znamenala ekonomické škody. Zahraniční investoři by také mohli požadovat vyšší rizikovou přirážku a libra by mohla dále oslabovat. Svou roli by rozhodně sehrály také emoce. Racionálně-analyticky by brexit nedával smysl. Nicméně v politice (ale ani v ekonomii a na finančních trzích) často o racionalitu ani nejde.

Zdroj: NN Investment Partners C.R., a.s.