Lesk a bída penzijního systému v ČR (link na webinář!)

Současný penzijní systém je zde pouze s malými změnami v podstatě již od roku 1994, kdy proběhla zatím asi poslední největší změna, která přetrvala dodnes a to je zavedení penzijního připojištění (vznik II. pilíře nebereme v potaz, jelikož jak rychle byl zaveden, tak rychle zase odešel). Takže od 94. roku naše důchody stojí v podstatě na 2 pilířích.

Obr. 1: Schéma aktuálního důchodového systému v ČR, zdroj: Vector Certifikace

Tím prvním jsou klasické státní důchody, na které přispívá každý formou sociálního pojištění (je zajímavé nazývat to pojištěním, samotné příspěvky nezakládají nárok na plnění a už vůbec nezaručují jeho výši). Tento systém je průběžně financovaný, což znamená, že peníze, které se vybírají od poplatníků, jsou ihned vyplácené lidem, kteří aktuálně důchody pobírají – není zde žádná rezerva pro jejich výplaty v budoucnu.

Druhým pilířem bylo dříve penzijní připojištění se státním příspěvkem, které se nyní změnilo na transformované fondy a nově místo tohoto produktu vzniklo doplňkové penzijní spoření, kde již není garance vložených prostředků, ale klient si může vybrat strategii a díky tomu získat na dlouhém horizontu i vyšší výnos. Stát tuto formu spoření na důchod navíc bonifikuje státními příspěvky a zákonem i omezuje náklady na správu jednotlivých fondů.

Kde jsou současné problémy?

Na tuto otázku pravděpodobně známe odpověď všichni – zvyšuje se délka dožití a rodí se stále méně dětí. Tyto dva faktory mají na současný systém devastující účinky. Krásně to ilustrují následující tabulky, které vychází z údajů ČSÚ a ČSSZ.

Zároveň s tím, že lidé pobírají důchody déle, je třeba říci, že jich důchody pobírá stále více – od roku 2006 do roku 2015 stoupl počet starobních důchodců o cca 370 000 (nárůst o 18,4 %).

Z výše uvedených údajů vyplývá, že důchodový systém se logicky musí dostávat do stále větších deficitů (jen od roku 2010 do roku 2014 se zvýšil každoroční deficit účtu důchodového pojištění o 47 % na 43,4 mld. Kč) a jsou jen 3 možnosti jak z toho ven:

– Vyšší odvody na sociální pojištění – pokud by měl být systém udržitelný i dále za současných parametrů, tak by v roce 2060 bylo potřeba vybírat cca 56% ze mzdy ve formě sociálního pojištění. Toto si všichni uvědomujeme, že není průchozí varianta.

– Zvýšení věku pro odchod do důchodu – opět v roce 2060 bychom museli mít odchod do důchodu v cca 74 letech, aby byl současný systém udržitelný. Je to logické – do systému přibude více poplatníků a zároveň se zkrátí doba výplaty dávek.

– Zvýšení porodnosti – dlouhodobě by toto bylo nejlepším řešením, nicméně současná úroveň porodnosti bude i tak znamenat zásadní problémy pro I. Pilíř, jelikož samotné zvýšení porodnosti se v tomto systému projeví nejprve v další generaci.

I přes všechny tyto deficity je náhradový průměr (tzn. poměr mezi příjmem aktivního jedince a jeho důchodem) v současné době kolem 44 % a pravděpodobně se bude s problémy systému dále snižovat, což přináší otázku, jak si zajistit prostředky pro dorovnání toho zbytku?

Řešení současných problémů – nejen DPS

Na bezstarostný důchod se dá zajistit mnoha způsoby. Jejich výčet je zhruba následující:

Všechny tyto nástroje mají v důchodovém portfoliu své právoplatné místo a společně Vás zajistí v případě všech nástrah, které na Vás mohou v důchodu čekat. Pojďme se však podívat na ty, které se více pojí s naším důchodovým systémem a to II. pilíř, který byl zrušen a v průběhu roku bude zlikvidován a také na III. pilíř, který po letošní novele zákona přináší mnoho zajímavého.

U druhého pilíře se zastavíme jen, krátce. Vzhledem k jeho ukončení nemá cenu ho pitvat do detailů … Do konce března měly správcovské společnosti odeslat dopis na klienty. V tomto dopise je měli vyzvat, aby si vybrali jeden ze tří způsobů výplaty prostředků:

– Převod do penzijního připojištění nebo DPS

– Výplatu na účet

– Vrácení části, kterou přispěl stát zpět státu a zbytek vyplatit na účet

Z toho výčtu nám dávají smysl pouze první dvě varianty a tu první preferujeme nejvíce – jelikož pokud si někdo spořil na důchod a mentálně se s těmito penězi rozloučil, tak nemá smysl je vybírat a jet za ně na dovolenou. Tím by většina klientů okrádala své budoucí já, které by tyto prostředky pravděpodobně potřebovalo více.

Pokud se podíváme na druhý – mnohem úspěšnější – produkt, kterým je bývalé penzijní spoření (současné DPS), tak to dosáhlo na mnoho příjemných změn, které ho výrazněji zatraktivnily.

– Možnost vyšších daňových odpočtů pro klienty i jejich zaměstnavatele

– Možnost začít spořit na důchod už v dětství

– Fixně upravený věk, od kterého je možné prostředky čerpat

– Daňové důvody – nedanění renty na dobu delší než 10 let

Krátce se u těchto změn zastavíme – vyšší daňové odpočty jsou příjemné, pokud si klient nastaví vyšší příspěvky, tak si ve všech případech kupuje nízkonákladový produkt, který mu nebude ukrajovat zbytečně moc výnosu a ještě ušetří na daních (ano, je to výhoda primárně pro vyšší příjmové skupiny, ale právě tyto skupiny potřebují v budoucnu daleko větší kompenzaci propadu příjmů mezi jejich důchodem a minulými příjmy).

Spoření už od dětství je někým zbytečně démonizována – dle mého osobního názoru to umožňuje daleko lépe pracovat s kouzly úroků z úroků. Pokud budete při 5% zhodnocení odkládat 300 Kč/měsíc, tak ve svých 60ti vyinkasujete z DPS cca 1,7 milionu CZK – a to celou dobu nezměníte výši svého příspěvku! Pokud budete dítěti do 18 let dávat 300 Kč/m a od 18 let si začne spořit i dítě a zvedne úložku na 1000 Kč/m, tak skončí v 60 letech s cca 3,2 mil. CZK, což už může představovat dostatečný polštář pro rentu. Zároveň dopředu víte, že Váš můžete přestat pracovat v 60 letech a začít čerpat důchod a pokud byste už neměli chuť pracovat od 55, tak budete mít i dostatečné prostředky na čerpání předdůchodu.

Zároveň výše zmíněné částky pro Vás můžou být finální, aniž by Vám kus z Vaší investice ukrojily daně z výnosů, z příspěvků zaměstnavatele atd. – jsou to prostě Vaše peníze.

Díky zvýšení provizí a prodloužení doby platnosti registrace u ČNB by tento produkt měl být dle mého názoru být i daleko oblíbenější u poradců! Minimálně protože zde čeká zhruba 3,4 mld. Kč provizí, které můžou být vyplaceny za smlouvy pro děti. Pokud si tuto částku vydělíte cca 8000 poradci, kteří mají licenci tyto produkty nabídnout, tak zjistíte, že každý z nich si přijde na částku převyšující zhruba 400 000 Kč.

Pokud si to tedy shrneme, tak dospějeme k názoru, že státní důchod je pro současné pracující spíše iluzí anebo jim zajistí jen minimální životní standard. Pokles příjmů v důchodu je třeba něčím řešit – výše jsme zmínili několik způsobů a je jen na klientech, aby si vybrali ten, který jim sedí nejvíc – a DPS by určitě mělo jednou z prvních možností o které by měli klienti i poradci uvažovat.

Více se informací se dozvíte v záznamu webináře našeho analytika Jiřího Pecha a lektora finanční gramotnosti Miroslava Škváry na FinTV zde.