Máme se bát brzkého bankrotu řeckých bank?

Evropská centrální banka nečekaně rozhodla, že již nebude přijímat jako záruku za úvěry řeckým bankám tamní vládní dluhopisy. Vyhlášení přišlo po jednání s řeckou delegací zcela mimo program pravidelných zasedání evropských centrálních bankéřů. Media tuto informaci prodávají jako naprosté odříznutí řeckých bank od levných úvěrů a tudíž také jako první krok k „odejití“ Řecka z eurozóny.

Média jako obvykle přehánějí. Situace není tak pro řecké banky zase až tak dramatická. Evropské banky a tedy i ty stojící v Řecku mají několik zdrojů svého financování.

Prvním z nich je mezibankovní trh, na kterém si mohou půjčovat prostředky od svých kolegyň. Často jsou to krátkodobé půjčky sloužící třeba k okamžitému pokrytí vyšších klientských výběrů. K takovému financování ovšem musí být k půjčující si bance důvěra. Bez té jí jiná banka jen těžko levně půjčí.

V takovém případě nastupuje centrální banka, která může bance poskytnout levné peníze, pochopitelně za adekvátní záruky. Těmi bývají také domácí vládní dluhopisy a právě ty ECB řeckým bankám odmítla přijímat. Pochopitelně, že je to problém, ale řecké banky nemají v držení pouze „zakázané“ řecké vládní dluhopisy. Dokonce je velmi pravděpodobné, že skutečných řeckých dluhopisů nemají ve svých rozvahách mnoho. Restrukturalizace z roku 2012 znamenala výměnu jejich části a následný prodej zbytku, nebo jeho velké části ve směru od banky k řecké vládě. Výměnou řecké banky dostaly dluhopisy eurovalu (EFSF) a ve svých rozvahách mají také kvalitní úvěry privátní sféře. Není tedy úplně pravda, že jsou řecké banky zcela odstřiženy od levných úvěrů z ECB. Podle statistik z listopadu byl objem státních dluhopisů na celkových zárukách řeckých bank u ECB jen asi padesátiprocentní. A řecké banky mají ve svých rozvahách ještě další dluhopisy EFSF, které mohou jako záruku použít.

Ale ani tady ještě možnost získat prostředky za rozumný úrok pro řecké banky nekončí. Existuje zde program ELA (Emergency Liquidity Assistance) v jehož rámci si může banka půjčit od vlastní centrální banky. V tomto případě od Bank of Greece. A na takovouto půjčku již mohou Evropskou centrální bankou „zakázané“ dluhopisy bez problému použít. Je to pochopitelně pro banku dražší (úrok ECB+1,5 %) a za ztráty z takových úvěrů pak ručí Bank of Greece a ne ECB.   Podle informací Bank of Greece čerpaly řecké banky z programu ELA v roce 2012 cca 120 miliard eur. Odhady aktuálního čerpání se pohybují kolem ani ne poloviční částky. Zdroje tu tedy jsou… Alespoň prozatím. Limit čerpání ELA totiž určuje ECB. A pokud by chtěla být opravdu zlá, pak by ho Řecku snížila. A nebylo by to poprvé. Na Kypru a v Irsku by o tom mohli vykládat.

Není tedy zcela pravda, že jsou řecké banky na mizině a nedostanou se k poměrně levným penězům. Situace se krokem ECB pro řecké bankovnictví pochopitelně zhoršila. Tomu odpovídá také prudký propad akcií řeckých bank a potažmo celého řeckého akciového indexu. Nicméně není nijak tragická či bezvýchodná. Tomu odpovídá bohorovný klid na většině akciových trhů. Bilance týdne? Amerika +3,44 %, Evropa +1,53 %; Emerging markets +2,14 %, svět: +2,98 %, globální vládní dluhopisy +0,15 %; globální dluhopisy s vysokým výnosem +0,96 %, globální konvertibilní dluhopisy +1,48 %. Vše v měnách trhů.
Takže… hezký víkend.