Jak nový zákon o spotřebitelském úvěru dopadá na hypotéky podnikatelů?

Informaci o tom, že 1. 12. 2016 vstoupil v platnost nový zákon o spotřebitelském úvěru, již museli zaznamenat všichni, kdo se o tuto oblast alespoň trochu zajímají. Všeobecně známá je také informace zákonodárců, že v něm jde hlavně o ochranu spotřebitele, především před tím, aby se nezadlužil nevědomky více, než by byl schopen následně splácet. Banky mají tedy povinnost důsledně prověřit úvěruschopnost spotřebitele a za pochybení budou tvrdě trestány.

Spotřebitel je také podnikatel nebo živnostník, který si bere úvěr třeba na pořízení bydlení. U těchto spotřebitelů je ovšem otázka prokázání úvěruschopnosti výrazně specifická. Banky k těmto speciálním žadatelům přistupovaly také odlišně a jejich příjmy posuzovaly většinou na základě obratu jejich živnosti, někdy i obratu s.r.o.

Podívejme se, jak se v důsledku zákona (viz zvýšená povinnost na straně bank posoudit úvěruschopnost) změnily možnosti spotřebitelů – podnikatelů.

Obecným trendem je zmenšení možností podnikatelů doložit alternativní příjmy. Některé banky si vyhodnotily rizika spojená s nedůsledným prověřením úvěruschopnosti jako příliš vysoká a tuto možnost ze své nabídky stáhly.

Podmínky a způsob posuzování alternativního dokládání příjmů se u jednotlivých institucí liší a také dodatečné podmínky jsou různé.

Určité zvýhodnění mají členové profesních komor. Někdy jsou označováni jako členové vybrané profesní skupiny (popřípadě vybraného svobodného povolání). Obecně jde o povolání typu lékař, advokát, notář, daňový poradce, auditor a podobně. Jednotlivé instituce mají tyto skupiny jasně vyjmenované. Některé instituce akceptují alternativní doložení příjmu pouze od členů těchto skupin, jiné, které akceptují alternativní doložení i od klasických OSVČ, mají k členům skupin specifický přístup a akceptují vyšší procento příjmů.

Dalším parametrem, kterým se banky liší, je např. výše úvěru, a to jak maximální (např. ČS 5 mil. Kč), tak minimální (např. Hypoteční banka 500 000 Kč). Omezení rovněž platí na maximální výše takto akceptovatelných příjmů (např. 100 000 nebo 120 000 Kč). K posouzení výše akceptovatelného obratu používají banky různé metody, od OKEČ přes CZ NACE až po výše uvedené profesní skupiny. Důležité pro rozhodnutí, zda banka bude akceptovat alternativní doložení příjmu, je také délka podnikání nebo to, že podnikatel nebyl ve ztrátě v daném počtu předchozích let. Některé banky (např. Hypoteční banka) nevypočítávají alternativní příjem jako obrat z DP, ale obrat na běžných účtech za určité období. Všechny banky mají nastavenou hranici LTV, do které jsou ochotné alternativní doložení příjmu akceptovat.

Když se v létě 2016 objevily první návrhy zákona o spotřebitelském úvěru, začalo se také téměř souběžně spekulovat, že tzv. „obratovky“ skončí stejně jako „bezpříjmovky“. Tuto tendenci navíc posilovaly první informace z banky, jež byla v oblasti alternativního dokladování příjmů nejkreativnější. Naštěstí, jak je vidět z výše uvedeného přehledu, je skutečnost pozitivnější, i když některé způsoby dokládání příjmu skutečně banky ukončily (obraty s.r.o.).

Závěrem jedna perlička. I v rámci jedné finanční skupiny mohou existovat dvě instituce s rozdílným pohledem na riziko akceptace alternativního dokládání příjmů. Jedna ukončila veškeré možnosti akceptace alternativního dokládání příjmů živnostníků a podnikatelů a druhá přišla s reklamní kampaní „Živnost není nemoc“.

Pro banky je ještě příliš krátká doba na to, aby mohly vyhodnotit své kroky a úpravy metodik v oblasti posuzování úvěruschopnosti. Pokud k nějakým změnám časem dojde, věřím že to budou změny v rámci zákona a ku prospěchu klienta – podnikatele, živnostníka.

S výpočty konkrétních parametrů Vám pomůže software Broker Trustu BT Hypotéky.