Dolů nebo nahoru? (Týden 46)

Prezidentem Spojených států amerických se stal Donald Trump. Překvapivá zpráva trhy nejprve mimořádně vyděsila. Akciové indexy se propadaly. Ten americký dokonce o více než pět procent. Naopak bezpečná aktiva, bondy a drahé kovy doslova letěly nahoru. Finanční média začala chrlit množství černých a ještě černějších teorií o tom, co bude toto vítězství pro investory znamenat.

Pak se ale vše zastavilo. Donald Trump pronesl svůj projev a stal se zázrak. Vše bylo naopak. Výprodej na amerických vládních dluhopisech si v ničem nezadal s výprodejem z roku 2007 a dolů svištělo také ještě před půl hodinou tolik ceněné zlato. Když otevíraly americké akciové burzy, byla již ztráta indexů minimální a obchodní den zakončil dokonce o procento výše. A stejná finanční média opět produkovaly jednu růžovou analýzu za druhou a předháněla se ve zdůvodnění toho, proč je vlastně pro Ameriku Donald Trump tou nejlepší volbou. Komické, leč pravdivé.

Americké akcie zakončily týden hned o několik procent výše a zdá se, že jsme opět „back in happy days.“ Je tomu skutečně tak? Přiznám se, že nevím a tomu, co se na trzích odehrálo, vůbec nerozumím. Příznačné je to, že akciové nadšení, které ovládlo Wall Street, se promítlo z velké části jen do amerických akcií. Je to vidět i z grafu.

Americké indexy a díky nim také index celosvětový se na konci týdne nacházely v kladném teritoriu. „Zbytek světa“ se ovšem zahalil spíše do červené, a to na čele s akciemi rozvíjejících se trhů. Poměrně bez logiky v tomto pohybu vedl náš domácí index.

Není od věci si níže v příslušné tabulce všimnout, že uvnitř amerického akciového trhu došlo k velké rotaci mezi jednotlivými sektory. Naprostými rekordmany se staly biotechnologie, které posílily více jak o deset procent. Skvěle se vedlo také akciím z finančního sektoru a sektoru zdravotnictví, kde nejvíce získali výrobci léků. Důvod je poměrně jasný. Oba tyto sektory se za vlády demokratů staly předměty silných regulací, které prezidentství Donalda Trumpa velice pravděpodobně omezí. Naopak na své hodnotě silně ztratily akcie ze sektorů utilit, spotřebního zboží, telekomunikací a také nemovitostní trh. Tyto sektory jsou pro svůj tradičně vysoký dividendový výnos často obchodovány společně s dluhopisy, a tak logicky zamířily, společně se svým velkým dluhopisovým bratrem, k jihu. Výsledkem této skutečnosti může být fakt, že se po Trumpově vítězství do amerických akcií příliš nových peněz nepřililo. Spíše jsme svědky prodeje akcií slabých sektorů a následného přesunutí peněz do sektorů s větší budoucností.

Propad emerging markets má pro změnu na svědomí silný dolar. Ten po Trumpově zvolení silně tlačí na ceny komodit (viz. komoditní tabulka), které jsou právě pro tuto kategorii zemí často jejich hlavním vývozním artiklem a zdrojem příjmů do státních rozpočtů. Tak mě napadá, že ani dluhopisy emerging markets nemusí být v nejbližším období tou nejlepší investicí.

Že jsem teď po volbách a po tom, co se na trzích odehrálo, chytrý? Ne, není to náhlé osvícení poté, co jsem sledoval obchodování na burze v závěru minulého týdne. O stejných důsledcích jsem psal několik dní před volbami zde.

Budoucí vývoj je však nadále nejasný. Spojené státy mají nového prezidenta, ale o tom, co bude následovat po jeho lednové inauguraci se můžeme spíše dohadovat. Z tohoto pohledu prozatím k žádné dramatické fundamentální změně nedošlo a mám za to, že reakce mnoha aktiv na Trumpovo zvolení byla až příliš hysterická a není dobré z ní dělat okamžité závěry. I Johnatan Tepper, jeden z nejuznávanějších světových portfolio manažerů dění na trhu komentoval: „Maybe we should just sit back and let the dust settle before throwing our own, or clients‘ money, after narratives that are still not yet fully fledged out.“  To, co se děje, je tedy aktuálně nejasné nejenom mně, ale také světovým investičním esům. Nedělejme tedy předčasné a ukvapené investiční závěry a věnujme se své každodenní práci.

Podrobný komentář a jako bonus porovnání akciových fondů zaměřených na US malé a střední firmy  najdete zde.