Investoři mění strategie – vítězí bezpečné přístavy

Na vojně se často při měření vzdálenosti používal pojem „ na dohled a účinnou podporu.“ Označoval vzdálenost, kam se mohou vyslat pátrači tak, aby mohli být v kontaktu se za nimi postupující jednotkou. Vzpomněl jsem si na to při pohledu na graf nejširšího amerického akciového indexu. I on je stále v kontaktu se svými historickými maximy. Ba co víc, je jim proklatě blízko a to i přes všechny současné bubáky včetně konfliktu na Ukrajině.

Obr. 1. Vývoj indexu SP500 od počátku roku 2012 po současnost (zdroj: finance.yahoo.com)

To je zcela jistě pozitivní informace. Pozornější pohled odhalí, že od prosince loňského roku se silné růstové momentum přítomné v uplynulých několika letech počalo vytrácet a index se „fláká“ na dohled a účinnou podporu historických maxim již delší dobu. Zkusme se podívat pod povrch této na první pohled nudné epizody. Změnily se nějak preference a nálady obchodníků?

Obr. 2. Srovnávací graf vývoje indexu SP500 a dlouhodobých státních dluhopisů USA. (zdroj: Morningstar)

Z druhého grafu je jasné, že až do konce uplynulého roku preferovali investoři a obchodníci jednoznačně akcie před dluhopisy a tudíž dávali přednost riziku oproti bezpečným investičním aktivům. To se ale nyní mění. Letos jsme svědky opaku. Prolomení relativního rostoucího trendu a naopak nadvýkonnosti dluhopisů nad akciemi. Interpretovat bychom to mohli tak, že investoři vidí před akciovým trhem určitá rizika a tudíž opatrně vybírají zisky. Takto získané prostředky umísťují do bezpečnějších přístavů.

Obr. 3. Srovnávací graf vývoje indexu cyklických akcií a širokého indexu SP500 (zdroj: Morningstar)

Jak je vidět, přeborník let minulých, dravé cyklické akcie, jsou stále v kurzu, ale jeho mnohaletá nadvláda dostává trhliny. Ty se mohou projevit právě díky aktuálnímu prolomení relativního trendu nadvýkonnosti tohoto typu akcií nad širokým indexem. Investoři se začínají pozvolna ptát: „Opravdu má smysl nakupovat akcie ztrátových společností, jako například Twitter nebo LinkedIn jen proto, že jsou to akcie růstové a že nám analytici předkládají příběhy o jasných zítřcích?“ Jen pro příklad, kupovat si akcie Facebooku na pětasedmdesátinásobku jeho reálného zisku na akcii (současná hodnota po dvacetiprocentním poklesu jeho akcií), nemusí být moudré řešení. Koupili byste firmu, která vám na splacení vaší investice bude vydělávat tři čtvrtě století a teprve potom bude generovat nějaké zisky vám? Zřejmě ani v náhlém pominutí smyslů. Ale na burze je to přece tak jednoduché…

Některá odvětví akciového trhu si stále vedou velice dobře a jejich růst dokáže udržet celkový index stále vysoko a některá se naopak těší odlivu investorských peněz. Zjistíme, že se druhý případ týká hlavně sektorů patřící k těm rizikovějším.

Obr. 4. Srovnávací graf vývoje akcií spotřebního zboží zbytného charakteru vůči širokému indexu SP500 (zdroj: Morningstar)

Největší úbytek investorů zaznamenává zjevně sektor spotřebního zboží zbytného charakteru. Tedy zboží, které si koupíte ve chvíli, kdy jednoduše máte peníze a ne proto, že ho nutně potřebujete k životu.

Graf opět hovoří jasně. Spotřební zboží zbytného charakteru v roce 2014 svojí výkonností výrazně zaostává za výkonností indexu. Vidí tedy trh ve své křišťálové kouli vytahující se mraky na prozatím čistém a blankytně modrém investičním a ekonomickém nebi? Myslí si, že to s prodeji u BMW, Gucciho nebo třeba Tiffany´s nebude tak růžové, jak se zdálo?

Jak je na tom přízemnější sektor spotřebního zboží každodenní spotřeby? Ten je naopak považován za nudně bezpečný a jeho budoucí zisky jsou mnohem předvídatelnější.

Obr. 5. Srovnávací graf vývoje akcií spotřebního zboží každodenní potřeby vůči širokému indexu SP500 (zdroj: Morningstar)

Evidentně zcela jiný obrázek! Mýdla, dětské plenky a potraviny začínají být po dlouhé době přehlížení opět v kurzu a v roce 2014 jejich výkonnost akciový index hravě překonává. Přesunují se tak peníze z pro budoucí zisky hůře odhadnutelného sektoru zbytného spotřebního zboží do bezpečnějšího a předvídatelnějšího zboží denní spotřeby?

Obr. 6. Srovnávací graf vývoje akcií spotřebního zboží zbytného charakteru vůči spotřebnímu zboží každodenní potřeby (zdroj: Morningstar)

Je tomu tak! Zřetelně to ukazuje srovnávací graf vývoje akcií obou těchto skupin spotřebního zboží. Investoři se tedy evidentně obávají, že budoucí zisky by nemusely být na té úrovni, jak je nyní očekáváno, a dávají uvnitř jedné kategorie přednost bezpečí.

Že pořád melu o Americe a zapomínám na to, že my jsme Evropané a nás se problémy těch šílenců, co hrají fotbal se šišatým balónem, netýkají?

Obr. 7. Srovnávací graf vývoje akcií spotřebního zbytného charakteru vůči spotřebnímu zboží každodenní potřeby v Evropě (zdroj: Morningstar)

Také raději sleduji fotbal s míčem klasického tvaru, ale situace v Evropě a USA je v tomto ohledu stejná. I zde nadvláda rizika nad předvídatelností a relativním bezpečím v sektoru spotřebního zboží skončila. Rok 2014 je z tohoto pohledu prozatím rokem příklonu bezpečí. Dobře si vedou tradiční defenzivní sektory, kam patří kromě již zmíněného spotřebního zboží také utility. Naopak rizikovější odvětví jsou spíše poraženými. A to na obou stranách Atlantiku.

A odklon od rizika není pouze věcí akciového trhu. Podobné důkazy nalezneme také mezi dluhopisy. Srovnejme vývoj korporátních dluhopisů pyšnících se investičním ratingem s vývojem tzv. high yield dluhopisů. Tedy dluhopisů společností, které se takovou známkou kvality pochlubit nemohou. Tedy opět srovnáváme to samé. Jediným rozdílem je opět rizikovost.

Obr. 8. Srovnávací graf vývoje korporátních dluhopisů s vysokým výnosem (high yield) s korporátními dluhopisy investičního stupně (zdroj: Morningstar)

Jiná skupina aktiv, ale stejný výsledek. Povědomý tvar křivky opět říká, že riziko se stává sprostým slovem a rok 2014 ukazuje příklon investorů k bezpečnějším aktivům.
Na trhu se tedy možná jenom zdánlivě nic neděje. Pod jeho povrchem se postupně mění preference investorů. Méně předvídatelné a tudíž rizikovější sektory jsou na ústupu a zisky které v nich v uplynulých letech vznikly, se přelévají do předvídatelnějšího bezpečí. Co kdyby to s tou budoucností přece jenom nebylo tak růžové?

Václav Pech, investiční analytik Broker Trustu