Kam zamíří trhy po pátečním pádu ropy? (Týden 49)

Pohled na závěrečné tabulky je dostatečně výmluvný. Téměř pětiprocentní propad cen komodit zamotal v pátek (ano, to vše se odehrálo v jediný den!) hlavy velké většině investorů. Na vině tomu všemu byla ropa. Ta za jediný den ztratila na své hodnotě téměř deset procent a její ceny se nyní pohybují na úrovni pětiletých minim. Není vyloučené, že jsme se dnes probudili do jiného světa, než do toho, v němž jsme posledních pět let žili.

Obr. 1: Vývoj cen ropy v roce 2014 (zdroj: Stockcharts)

Co se to s tou ropou děje a jaké to může mít důsledky? Páteční propad má za následek jediný faktor. Země sdružené v OPECu se ve čtvrtek rozhodly, že ani při současných klesajících cenách ropy nesníží svoji produkci.

Namítnete: „Ropa ale přece neklesá teprve od čtvrtku. Od léta zlevnila už o třicet procent a s ní také ceny dalších na ropu navázaných produktů (jen u našich „beznínek“ jsme si toho bohužel příliš nevšimli…).“ Ano existují i dlouhodobější důvody pro to, že je o ropu nižší zájem. Předně je nutné zaznamenat boom v americké, ale i celosvětové produkci ropy. Čísla jsou zde zcela jasná a jejich grafické vyjádření jakbysmet. Oproti roku 2005 je dnes v USA každý den produkován více než dvojnásobek!  Svoji produkci zvýšila i Kanada (z 2,5 mil. barelů denně v roce 2009 na 3,3 mil. v roce 2103 a mírně výše je také ruská produkce. Ropy je na trhu prostě spousta.

Obr. 2. Produkce ropy v USA 1920-2014 (zdroj: eia)

Na druhé straně čelí tato komodita snižující se poptávce zejména ze strany Japonska a recesí zmítané Evropy. Zde byla v roce 2009 průměrná denní spotřeba ropy na hranici 15,3 miliónu barelů, ale v roce 2013 to už bylo o milión méně a současné odhady pro rok 2014 hovoří o dalším poklesu. Podobně je tomu v Japonsku.

Obr. 3. Spotřeba ropy v Japonsku 1990-2014 (zdroj: eia)

OK, víme tedy co se na ropném trhu děje a teď jaké to může mít důsledky. Zkusme odhadovat. Důsledky poklesu cen ropy jsou totiž poměrně smíšené.

Pozitivním jevem by měla být, pokud se ceny ropy udrží nízko, zvýšená ziskovost korporátní sféry díky citelně nižším nákladům. To potvrzuje i pohled do historie, kde bylo téměř pravidlem, že propad cen ropy byl doprovázen růstem akciových trhů jako celku. Zdůrazňuji, že jako celku! Firmy v sektoru energií a základních materiálů z nízkých marží pravděpodobně radost mít nebudou. Zároveň se zřejmě nebudou radovat investoři do akcií tradičních komoditních exportérů, jako je Rusko, Kanada, Brazílie, Austrálie ale také třeba Norsko. Pro evropské akcie jako celek by ale mohly být nízké ceny ropy darem z nebes a měly by pomoci stagnující ekonomice.

Existují zde ale také negativa. Ty vidíme zejména na trhu s rizikovými dluhopisy s vysokým výnosem (high yield). Ušetřím vás dalekosáhlých úvah, proč považuji tato aktiva v současné době za nebezpečně drahá. O tom jsem psal již mnohokrát. Zde zmíním je to, že právě firmy ze sektoru „Energy“ tvoří velkou část segmentu dluhopisů s vysokým výnosem.

Obr. 4. Podíl firem spjatých s energetickými komoditami na celkovém trhu s high yield dluhopisy 2004 -2014 (zdroj: Barclays)

I z tohoto důvodu může reagovat trh z high yield dluhopisy na páteční propad mnohem citlivěji, než ostatní aktiva. Na dluhopisy s vysokým výnosem a jejich zařazování do portfolií bych si tedy dával zvýšený pozor.

Další otázkou je, jak se pozitivní pokles cen ropy projeví na konkrétních opatřeních centrálních bank. Zejména té naší, evropské. Od té je na zasedání, které proběhne tento týden, očekáváno, že uvede podrobnosti či případně spustí evropskou obdobu kvantitativního uvolňování. Banka ale uvnitř není jednotná a rozvolněné řeči jejího guvernéra Draghiho kontrastují s konzervativním přístupem skeptiků. Dostanou ve formě nízkých cen ropy skeptikové silný argument pro odložení mimořádných podpůrných opatření? Pokud ano, nemusí to být pro ceny evropských akcií a dluhopisů přinejmenším krátkodobě dobrou zprávou.

Tabulka 1: Výkonnost investičních aktiv v posledních dvou týdnech a v roce 2014 (zdroj: Morningstar)

Pro názornost uvádíme také výkonnost základních typů portfolií v roce 2014. Konzervativní portfolio je složeno z devadesáti procent z českých vládních dluhopisů a deseti procent z celosvětových akcií indexu MSCI World. Vyvážené portfolio má polovinu prostředků vloženo do českých dluhopisů a polovinu do akciového MSCI World naproti tomu portfolio dynamické je z devadesáti procent zainvestováni do celosvětových akcií a desetinu jeho portfolia tvořily na počátku české dluhopisy.

Tabulka 2: Výkonnost jednotlivých typů portfolií v posledních dvou týdnech a v roce 2014 (zdroj: Morningstar)