Na Slovensku deflace. Hrozí také Česku?

Poprvé od svého vzniku zažívá sousední Slovensko deflaci. Únorové i březnové statistiky totiž ukázaly pokles tamních spotřebitelských cen. Ty meziročně klesly až o 0,1 procenta. Ekonomové se přou, zda se v deflačním prostředí může dařit slovenské ekonomice a zda akutně hrozí rozšíření deflace do ostatních zemí Evropské unie. Česká národní banka (ČNB) kvůli tomuto riziku spustila diskutované intervence proti české koruně.

Roztočená deflační spirála: Dlouhodobý pokles cen zboží, nižší tržby i růst nezaměstnanosti!

Jak vlastně ekonomové deflaci popisují? Zjednodušeně jde o situaci, kdy při meziročním porovnání dochází k poklesu cenové hladiny měřené zpravidla indexem spotřebitelských cen. Za určitých okolností se přitom deflace prohlubuje do takzvané deflační spirály. Dlouhodobější pokles cen zboží vede totiž ke snižování tržeb firem, a ty se pak snaží sníženou ziskovost kompenzovat snížením nákladů. To se následně může projevit ve zvýšení nezaměstnanosti a snížení příjmů obyvatel. Tady se již deflační spirála roztáčí naplno. Tato situace vede totiž spolehlivě k nižší poptávce po zboží a ještě více tak zvyšuje tlak na pokles cen a zisků, což se z pohledu investora může projevit poklesem akciového a komoditního trhu. Naopak by podobný vývoj měl být pozitivní pro hodnotu měny a také pro majitele dluhopisů.

Deflace v sousedním Slovensku: „Nováček“, nebo známý historický „strašák“?

V ekonomické historii není deflace vůbec neznámým pojmem ani novým jevem. Stala se totiž důsledkem hned několika známých krizí, počínaje již tou „velkou hospodářskou“ v letech 1929-1933. A deflační tlaky v ekonomice motivovaly politiku FEDu také po propuknutí nedávné hypotéční krize. Jen díky těmto tlakům mohly proběhnout všechny etapy kvantitativního uvolňování bez toho, aby došlo ke zvýšení inflace. Ta se i v USA dokonce citelně snížila díky tomu, že nové peníze v ekonomice neproudí.

Na Slovensku zatím pozorujeme deflaci krátkodobou, která nemusí být sama o sobě škodlivým jevem. Naopak, nižší cenová hladina může dokonce zvednout spotřebu obyvatel, i když pouze dočasně. Dalším pozitivním případem je deflace vytvořená díky inovacím a silnému růstu uvnitř některého odvětví. Když se firmy v oboru naučí na základě nových postupů nebo jiných úspor nákladů vyrábět levněji, pak si mohou dovolit snižovat ceny produktů. Pokles cen tedy v takovém případě táhne levnější výroba. To ale pravděpodobně není slovenský případ.

Proč Evropu ohrožuje deflační tlak? A hrozí totéž Česku?

Ano, Česko je skutečně také do jisté míry ohroženou zemí, ale nic není tak horké, jak se zdá. Graf ukazuje vývoj míry inflace v eurozóně, v České republice a na Slovensku v uplynulých dvou letech.

Graf 1: Míra inflace ve vybraných evropských regionech 2012 – 2014 (zdroj: www.tradingeconomics.com )

Čísla svědčí o evidentním trendu klesající inflace, a to až do blízkosti jejích nulových hodnot. V případě Slovenska se ovšem „podívala“ až pod nulovou hodnotu, tedy do teritoria, kde vládne deflace. Důvodem této situace v Evropě a na Slovensku je příliš silné Euro. To za sledovanou dobu vůči americkému dolaru poskočilo o více jak 6,5 procenta a je právě obchodováno kolem svého dvou a půl letého maxima.

Co je v pozadí? Je to zejména rozdílný přístup centrálních bank k řešení problémů vzniklých v průběhu dluhové krize. Americký FED s každým měsícem vkládá do ekonomiky nových 55 miliard dolarů. Evropská centrální banka (ECB) volné peníze z trhu naopak stahuje, když evropské banky splácejí centrálním bankéřům půjčky, které od nich na svoji záchranu obdržely. Tyto prostředky se stávají nedostupnými a mizí z oběhu. Navíc ani evropská poptávka po zboží není srovnatelná s poptávkou v USA, a tak je evropská cesta k deflaci mnohem reálnější hrozbou než za velkou louží.

Kontroverzní intervence ČNB deflační tlaky oslabila

Na hrozbu příchodu deflace tak před časem reagovala Česká národní banka, která uměle oslabila kurz české koruny vůči společné evropské měně. Důvodem kontroverzního a kritizovaného opatření byla ale jen snaha podpořit vývozy a posunout inflační prognózy směrem ke dvouprocentnímu cíli.

Graf 2: Porovnání růstu ekonomiky a české koruny 2009 – 2014 (zdroj: www.tradingeconomics.com)

Z grafu (spočteného pro období končící zahájením intervencí ČNB) je patrné, že vývoj domácí měny nereflektoval vývoj ekonomiky. Vůči společné evropské měně koruna při silném poklesu ekonomiky dokonce posílila. Potenciál pro vznik deflace v Česku tedy byl a stále je. To je patrné i z úvodního grafu a z únorového reportu spotřebitelských cen v České republice. Z jeho výsledků vyplývá, že poklesly ceny v průmyslu, ve službách i v zemědělství.

Máme se tedy rozšíření deflace skutečně obávat?

V Evropě je tato hrozba skutečně reálným nebezpečím, zejména však pro dluhem zasažené země na jihu našeho kontinentu. Deflace dluhy prodražuje a jejich splácení je tak mnohem obtížnější – na státní i individuální úrovni. Naproti tomu rozvahy českých bank a domácností jsou podle dostupných statistik oproti těm jihoevropským dostatečně zdravé. I zadlužení České republiky je zatím poměrně nízké. Z tohoto pohledu bychom tedy měli být vůči negativním důsledkům deflace přece jen o něco odolnější. ČNB navíc prokázala svoji vůli se s hrozícím nebezpečím poprat, a to i v budoucnu, pokud to bude potřeba.

Skeptici by navíc neměli zapomínat ani na sílu Evropské centrální banky, která již několikrát zopakovala, že pokud bude hrozba pádu do deflační spirály v eurozóně přetrvávat, přikročí k jasným a razantním opatřením. Těmi pak může být další snížení úrokových sazeb ze současné hodnoty 0,25 %, případně zavedení sazeb záporných, které budou motivovat bankovní sektor k větší snaze o úvěrování, a tudíž k vyšší rychlosti toku peněz v ekonomice. Nepravděpodobná není ovšem ani případná evropská forma kvantitativního uvolňování, kdy by ECB vykupovala z trhu dluhopisy bez následné tzv. sterilizace. Banky by už tak nebyly povinny peníze věnované na tuto činnost opět odebírat z trhu, jak je tomu nyní. Otázkou by pak bylo další chování komerčních bank, které rozhodují o tom, zda takové peníze, vytvořené evropskými centrálními bankéři, do oběhu ve formě úvěrů skutečně vypustí. Přesto nelze brát deflační hrozbu na lehkou váhu.

Ing. Václav Pech, investiční analytik Broker Trustu