Pracuje jen 6 z 10 Američanů. Fed zatím zdražovat peníze nebude

Americká centrální banka po posledním zasedání oznámila, že začne zpomalovat tempo stimulace ekonomiky pomocí kvantitativního uvolňování, tedy tiskem nových peněz. Zároveň ale šéf Fedu naznačil, že zvyšování úrokových sazeb je zatím v nedohlednu. Důvod? Vyšší inflace je údajně jen dočasná a trh práce není ještě dostatečně silný. Přitom aktuální míra nezaměstnanosti je pod 5 procenty, a tedy na úrovni dlouhodobého průměru. Z čeho pramení obavy šéfa Fedu?

Podíváme-li se na vývoj nezaměstnanosti na grafu níže, tak hovořit o slabém trhu práce je diskutabilní. Aktuální míra nezaměstnanosti je na úrovni 4,6 %, což je přibližně dlouhodobý medián. 

Ďábel je ale skrytý v detailu. Z trhu práce odešla dobrovolně nebo nedobrovolně část obyvatelstva a nesnaží se na něj vrátit, čímž se nezapočítává mezi nezaměstnané.  Hlavním důvodem, proč míra nezaměstnanosti klesá, je tak snižující se poměr práce „schopných“ (ochotných) lidí k celkovému obyvatelstvu. Pracuje jen 6 z 10 Američanů. To je nejméně od druhé poloviny 70. let minulého století. Z grafu níže vidíme, že na začátku pandemie klesla participace pracovní síly z 63 % na 61 %, poté se zvýšila k úrovni cca 61,5 % a zde se bez větších změn drží. 

Před pandemií bylo v USA téměř 152 milionů pracovníků (viz graf níže). Během tvrdého lockdownu na jaře 2020 přišlo o práci 20 milionů Američanů. Poté došlo k opětovnému oživení a v současné době pracuje v USA 147,5 milionu lidí. Od začátku pandemie se tedy jedná o úbytek 4,5 milionu pracovníků. K tomu musíme připočíst ještě ztrátu dalších přibližně 3 milionů potenciálních pracovníků, protože se zastavil rostoucí trend tvorby nových pracovních míst kvůli covid-19, kdy by na trh práce vstupovaly silné populační ročníky. Takže celkový počet lidí, kteří nejsou na trhu práce (ale mohli by být), může být ve skutečnosti spíše 7,5 milionu než 4,5.

V současné době tedy americký Fed preferuje podporu domácího pracovního trhu i přes to, že míra nezaměstnanosti je na nízké úrovni. Americká ekonomika operuje totiž pod svým potenciálem a celková nižší zaměstnanost, tedy počet pracujících lidí a nízká participace pracovní síly (podíl práce „schopných“ (ochotných) lidí pracovat k celkovému obyvatelstvu.) je toho důkazem. Otázkou zůstává, jak dlouho je Fed ochotný podporovat trh práce nízkými sazbami na úkor cenové stability.

Pro investory z toho momentálně vyplývá, že Fed neutahuje šrouby zvyšováním sazeb, což by byl jeden z faktorů, které by mohly negativně ovlivnit růst akciových trhů.

Michal Valentík, člen investičního výboru společnosti Broker Trust

Související články

Výnosy

Co si pohlídat u DIPu či stavebního spoření před koncem roku, abyste nepřišli o tisíce

Do konce roku zbývají necelé tři týdny, a i když se mnozí už vidí spíše u vánočního stromku nebo v horším případě řeší nákupy dárků, vyplatí se věnovat pár minut…

12. 12. 2024 7 minut čtení

Výnosy

Že je vyhráno nad inflací? I pár procent udělá v průběhu let s úsporami pěknou paseku

Vývoj inflace se stal v posledních letech nejen v České republice žhavým tématem. Není divu, dvojciferný růst cen z let 2022 a 2023, kdy inflace přesáhla 15, respektive 10 procent,…

22. 11. 2024 6 minut čtení

Výnosy

Rychlý pohled analytiků BT: Co znamená návrat Donalda Trumpa do Bílého domu pro trhy i českou ekonomiku?

Donald Trump a republikánská strana ovládli americké volby. Zeptali jsme se našich analytiků Michala Valentíka a Vaška Pecha, jaký vliv na investiční trhy, ale i českou ekonomiku nebo kurz koruny…

6. 11. 2024 3 minuty čtení

Zpět na články

Články e-mailem každý pátek

Rádi vám předáme know-how. Nechte nám na sebe kontakt.