Proč váš akciový fond nepřekonává benchmark

„Člověče, ten akciový fond je nějaký divný. Akcie loni udělaly skoro třicet procent a já mám jenom dvacet. Asi ho vyměním, nebo to skončím,“ říkal nedávno jeden z velkých klientů mému kamarádovi poradci. Asi to nebude ojedinělá záležitost.  Není problém vyhledat s pomocí některého z vyhledávačů informace o tom, že výsledky většiny podílových fondů, hedgových fondů a také individuálních investorů jsou slabší, než výsledky, kterého dosáhl srovnávací index.

V klasickém klientovi to hned evokuje myšlenku: „Když většina subjektů na trhu ve srovnání s indexem prodělává, tak musí být nějaká menšina, která z této skutečnosti jako vždycky tyje a jejíž investice ten prokletý benchmark překonávají.“ Kdo to je? Kdo bohatne rychleji, než většina ostatních? Rád bych vám řekl, že jsem to třeba já. Ale neříkal bych pravdu. Pravdou je, že takové otázky a celá myšlenka nemá vlastně smysl. Je naprosto normální, že drtivá většina fondů na výkonnost benchmarku dlouhodobě nedosahuje.

Benchmark nemá náklady

Předně benchmark (zpravidla nějaký index) je cosi neuchopitelného a hypotetického. Index si nekoupíte. Jednoduše jenom existuje. S jeho nákupem nejsou spojeny žádné transakční náklady. Dokonce ani každoroční maintenance fee takový index nemá. Zatímco z vaší investice do podílového fondu je každoročně ukrajována určitá přiměřená (či nepřiměřená) částka. Benchmark takové starosti nemá.

Benchmark nedrží likviditu

Benchmark také nemusí držet část portfolia v cashi tak, aby byl připraven rychle vypořádat žádosti o odkup. Pokud byste hypoteticky nakoupili benchmark za 100 000CZK a ten dosáhl desetiprocentního zhodnocení, pak je hodnota vaší investice na konci období 110 000CZK. Pokud musí fond podle statutu držet v peněžních aktivech pět procent, pak je do akcií zainvestováno jen 95 000CZK a stejné desetiprocentní zhodnocení posune hodnotu investice na necelých 105 000CZK. A hned jste o pět procent pod benchmarkem.

Trhy si vedly různě

Otázkou je také volba vhodného benchmarku. To, že má klient v portfoliu akciový fond, ještě neznamená, že musí jeho výkonnost poměřovat s americkým indexem SP500. Výkonnost jednotlivých trhů je různá. Zatímco zmíněný americký index v roce 2014 zhodnotil v dolarovém vyjádření o 15,04 %, celosvětový index MSCI World je ve stejné měně výše jen o 5,77 %. Rozvíjející se trhy přidávají pouhá dvě procenta a evropský MSCI Europe je dokonce ztrátový.

Na odvětví záleží

Index SP500 nemusí být dobrým benchmarkem dokonce ani v případě, že vlastníte fond zaměřený na americké akcie. Záleží na zaměření a vnitřní struktuře fondu. Pokud máte fond zaměřený na americké technologické akcie, pak budete zcela jistě spokojeni (+18,33 % v roce 2014) a jestli je ve vašem portfoliu akciový fond cílený do US zdravotního sektoru, zřejmě jásáte (+24,8 %). Naopak, kdo věřil energiím (-3,63 %) a komoditám (+8,83 %) bude zklamán. Rozdílně si vedly také akcie velkých (+12,43%), středních (+8,51 %) a malých amerických firem (+2,68 %). Horší výsledek než benchmark připsaly fondy zaměřené na americké růstové akcie (+9,66 %). Ani pro ně není nejširší americký index tím správným benchmarkem k porovnání.

Smíšené fondy jsou jiný příběh

A to už vůbec nemluvím o smíšených fondech. Jejich dynamická alokace může být z osmdesáti procent v globálních akciích a devatenácti procent v globálních dluhopisech a v jednom procentu v peněžních nástrojích. Zde, i když se jedná o dynamickou alokaci, nemá smysl hovořit o jakémkoli akciovém srovnávacím indexu (benchmarku). To, že váš fond nepřekonává benchmark, je tedy věc zcela normální. Zpravidla podle ní nelze vynášet žádné soudy o kvalitě managementu, či fondu.

Co s tím?

Jedinou cestou jak se ke srovnání se správně zvoleným indexem posunout výše je pokusit se eliminovat výše zmíněné faktory. S vývojem na trzích ale pochopitelně nic neuděláme. Ten si půjde svoji cestou nezávisle na našem názoru na jeho budoucnost. Někdy mně připadá, že na Wall streetu nečtou moje komentáře a tlačí trh někam, kam jsem nečekal.

To, co ovlivnit můžeme, je poplatková náročnost zvoleného fondu. Tedy to, kolik z hodnoty investice ročně ukrojí různé srážky věnované managementu fondu. Následující tabulka ukazuje právě fondy se zajímavou poplatkovou strukturou a hodnocení její úrovně včetně ratingu společnosti Morningstar.

Tab. 1: Vybrané fondy s příznivou poplatkovou strukturou z nabídky společnosti Conseq (zdroj: Morningstar)