Ruty šuty Ukrajina Donbas

Máme se bát ukrajinské hrozby? Jak zasáhne situace okolo krymského poloostrova investiční portfolia? V posledních dnech poměrně často kladené otázky. Odpověď na ně je ovšem poměrně těžká.

Nejprve si shrňme fakta, která bychom měli o dění na Ukrajině vědět. Vezměme to chronologicky. Na konci listopadu loňského roku se ukrajinský prezident Janukovyč rozhodl ukončit jednání s Evropskou unií a přiklonil se k bližší spolupráci s Ruskem. To silně omezilo možnosti dalších ekonomických reforem a zvedlo mezi Ukrajinci silnou vlnu odporu. V první prosincový den se na hlavním náměstí Kyjeva sešlo tři sta tisíc proevropsky orientovaných demonstrantů. 22. ledna umírají díky policejnímu zásahu první demonstranti. V kyjevských ulicích probíhají ozbrojené srážky, odstupuje ukrajinský předseda vlády. Prezident Janukovyč opouští Ukrajinu a z vězení je propuštěny bývalá premiérka Tymošenková.  O dva dny později vydává ukrajinský parlament příkaz k zadržení Viktora Janukovyče. Později vypuknou pro rusky orientované protesty na Krymu, který byl historickou součástí Ruska a byl Ukrajině darován Nikitou Chruščevem. Z tohoto důvodu je obyvatelstvo Krymu složeno z více jak šedesáti procent z Rusů. Ruský prezident Putin nařizuje poblíže ukrajinských hranic cvičení ruské armády a 28. ledna vstupují ruské síly otevřeně na ukrajinského Krymu. Spojené státy a Evropská unie hrozí Rusku ekonomickými sankcemi a Vladimir Putin se pro změnu nechá slyšet, že Rusko může jako odvetu shodit americký dolar. Zároveň ruský prezident také ujišťuje svět, že nemá v úmyslu na Ukrajinu zaútočit a smysl vojenské akce je pouze v ochraně ruského obyvatelstva žijícího na Krymu. V ruském obklíčení se ocitají posádky ukrajinské armády a tamní zákonodárci se rozhodli opustit Ukrajinu a přidat se k ruské federaci. Toto rozhodnutí potvrdilo nedělní referendum mezi občany Krymu.

Možné scénáře vývoje:

a)      Rusko a Ukrajina vstoupí do ozbrojeného konfliktu za přímé vojenské účasti EU a USA

Evidentně nejhorší možná varianta s dramatickými dopady i na celosvětové akciové a dluhopisové trhy. Její pravděpodobnost je ovšem mizivá. Věříme, že se Spojené státy a zejména Evropská unie omezí pouze na proklamace ohledně ekonomických sankcí. Rusko zásobuje svým plynem třetinu Evropy, tudíž jsou možnosti EU reálně s Rusy zápolit omezené. Přesně to vyjádřil jeden z finských ministrů, když utrousil: „Není toho moc, co bychom v této věci mohli udělat. A myslím si, že to Rusové dobře ví.“  Stejně tak je více než pravděpodobné, že ani Rusko po podobném střetu netouží a dokonce o něm ani neuvažuje.  Putin ví, že je v nerovné situaci pánem. Na jedné straně politicky kompaktní ruská reprezentace se silným prezidentem a fungující vládou a parlamentem, na druhé straně bezvládí a chaos. Svého dosáhne Rusko i bez rozpoutání světového konfliktu.

b)      Rusko a Ukrajina vstoupí do ozbrojeného nebo jiného typu konfliktu bez účasti dalších zemí

Pravděpodobnost této varianty je o něco vyšší, než u té předchozí. Zejména pokud se ke krymské rebelii přidají i další východní regiony s velkým zastoupením ruské populace. Nicméně je i tato pravděpodobnost poměrně nízká. Ozbrojený střet mezi politicky silným Ruskem a Ukrajinou bez prezidenta, akceschopné vlády a parlamentu je předem rozhodnutou bitvou. A to ani neporovnáváme sílu a početnost obou armád. Konflikt není v zájmu ani jedné strany. Co by na to řekly finanční trhy? Z tohoto pohledu se můžeme podívat do poměrně nedávné historie. V srpnu 2008 jsme byli svědky podobného konfliktu mezi Ruskem a Gruzií. Jak reagovaly akciové trhy tenkrát?

Obr. 1: Vývoj hlavních akciových trhů v úvodních dnech rusko-gruzínského konfliktu (zdroj: Morningstar)

Sedmého srpna 2008 vstoupila ruská vojska na území Gruzie a v reakci na tuto událost akciové trhy poměrně silně poklesly. Ruský index ztratil ze své hodnoty téměř sedm procent, zatímco americké akcie klesly o více jak 1,5 procenta. Hned následujícího dne se však americké akcie vrátily výše, než před vypuknutím krize a dále na dění v Gruzii nijak převratně nereagovaly. To silně připomíná situaci současnou.  Prudký pokles amerického indexu v den příchodu ruských ozbrojenců na Krym a ještě rychlejší návrat k novým nejvyšším hodnotám den poté, když ruský prezident zklidňuje situaci a prohlašuje, že se nechystá k vojenskému řešení situace.  Naopak ruské akcie pokračovaly v obou případech směrem k nižším hodnotám.

Obr. 2: Vývoj hlavních akciových trhů v úvodních dnech rusko-gruzínského konfliktu (zdroj: Morningstar)

Dění v nejbližších den ukazuje druhý graf. Pokles ruských akcií, růst akcií v USA a pokles akcií evropských je i v těchto dnech scénářem, který mohou investoři sledovat. Silná propojenost Evropy s ruskými zdroji energie je zde pro náš kontinent přítěží.

Největšími „lůzry“ by v takovém případě byly cenné papíry přímo zúčastněných států. Tedy Ruska a Ukrajiny. Věříme, že na ukrajinských cenných papírech by byl pokles o něco mírnější. Svět již prakticky v tuto chvíli počítá s pravděpodobným defaultem Ukrajiny. Například výnos jejích šestiměsíčních dluhopisů se pohybuje vysoko ve dvojciferných číslech. Pokud Ukrajině někdo nepůjčí (on jí půjčí a rád), sama svým závazkům není schopná dostát. Navíc uvádějí statistiky, že sedmdesát procent ruských akcií je drženo zahraničními investory, kteří mohou mít s tradičně přezíravým postojem Ruska i zahraničních investorů problém a svých papírů se zbavují. To dokumentuje jak nízké ocenění ruského trhu na bázi P/E ratia (4,7), tak silný pokles MSCI Russia v letošním roce.

Obr. 3: Výkonnost indexu MSCI Rusko v roce 2014 (zdroj: Morgan-Stanley)

S Ruskem a Ukrajinou se na pomyslném tobogánu svezou také cenné papíry států, které jsou na ruské a ukrajinské ekonomice silně závislé. Zejména Evropa by se musela smířit s vyššími cenami energií. Rusko a transportní ukrajinské potrubí jsou jedním z hlavních zdrojů energie pro evropský region.

Obr. 4: Ruské vývozy plynu (zdroj: www.businessinsider.com)

Graf ukazuje velikost ruských vývozů plynu a také pravděpodobné důsledky uzavření ruských kohoutků, nebo omezení ukrajinského průtoku pro ekonomiky jednotlivých států. Pokud by nedošlo k jejich rychlému nahrazení, což je více než nepravděpodobné, pak by byly dopady pro stále krizí trápenou Evropu citelné a s ní i pro trhy s jejími cennými papíry. Máme za to, že Evropská unie se skutečně ve svých postojích vůči Rusku a jeho konání na Krymu nemůže nijak nadměrně angažovat. Pokles akcií bychom v případě déle trvajícího konfliktu v důsledku omezení dodávek plynu čekali zejména u německého indexu, ale také u dalších, na ruský plyn více orientovaných zemí, jako je Polsko a Itálie.

Existují ale nějací případní vítězové? Co má investor udělat, aby dopady případného ozbrojeného střetu minimalizoval? Existuje třeba taková úvaha: když by do Evropy neproudil ruský plyn, nezvýší to poptávku po jiných dodavatelích? Zajímavé by mohly být třeba akcie evropských společností zabývajících se dodávkou zemního plynu z domácích či přinejmenším neruských zdrojů. Za úvahu by stály možná také akcie firem zabývajících se výrobou zbraní, a od věci nemusí být ani přesunout své prostředky do tradičních bezpečných přístavů. Drahé kovy a třeba defenzivní měny jako je japonský jen a americký dolar. Ten je jako tradiční rezervní měna vysoce likvidní a v obdobích strachu se mu v minulosti dařilo povětšinou velice dobře. Mezi klasická bezpečná aktiva patří také americké státní dluhopisy.

a)      Situace se obejde bez ozbrojeného střetu a zůstane na domácím území

Nejpravděpodobnější vývoj současné situace. Máme tu referendem vyjádřenou svobodnou vůli obyvatel, proti níž demokratické reprezentace Evropy a Ameriky mohou jen těžko něco namítat. Ostrá rétorika plná sankcí, shození hodnoty dolaru a podobných argumentů postupně upadne v zapomenutí. Nicméně vztahy Ruska a Spojených států zůstanou nadále napjaté. „Prosím vás, a kdy nebyly…“ řeknou si trhy společně s poručíkem Troníkem. Takové vyústění by podle našeho názoru nemělo mít na akciové trhy jako celek příliš dramatický vliv. Poklidnou situaci by mohla zvýšit snaha dalších regionů východní Ukrajiny o připojení k Rusku nebo případné lokální bojůvky, které se mohou v budoucnu mezi ruskými a ukrajinskými skupinkami vyvinout. Nezapomínejme, že to, co bylo zpočátku „pouze“ bojem o orientaci Ukrajiny, je dnes občas stavěno jako národnostní rozepře. A to je velice tenký led. Pokud ovšem tento vývoj ve větší míře nepřijde, pak se brzy dostanou do popředí ostatní rizikové faktory, které současná situace na březích Černého moře dočasně zneviditelnila.