Trhy jsou pěkně nervózní (Týden 37)

Trhy se v uplynulém týdnu zdánlivě uklidnily. Tomu svědčí jejich, ve srovnání s minulými týdny, skromné pohyby. Pro investory tentokrát správným směrem. Poklesy jsme zaznamenaly u státních dluhopisů, ovšem s výjimkou těch českých.

Uklidnění akcií je ale prozatím spíše zdánlivé. Trh je stále velice nervózní. Svědčí o tom hodnoty indexu volatility VIX.

Ten se drží stále na hodnotě vyšší dvaceti bodů, což potvrzuje, že vše ještě zdaleka zažehnáno není. Jen mimochodem, o velikosti paniky, která zachvátila americký akciový trh, svědčí dosažená hodnota čtyřiceti bodů. Ta je přibližně shodná s maximálními hodnotami VIXu z dob prasknutí internetové bubliny.

Z makroekonomického pohledu se toho minulý týden příliš nezměnilo. Začátek měsíce není většinou spojený s významnými daty a ta, která byla oznámena, nijak výrazně nepřekvapila. A to včetně dnešních mírně horších údajů z Číny. Průmyslová produkce je nižší než očekávaná, ale vyšší než minulý měsíc. Vyšší než očekávané jsou maloobchodní tržby. To vše je v souladu s vládou prováděnou reformou. To, že čínský akciový trh návazně poklesl o tři procenta, je další potvrzení toho, že čínská ekonomika a čínské akcie jsou dvě zcela odlišné kategorie. Evropské indexy ani americké futures na čísla z Číny nereagovaly nijak.

Mám dojem, že se o vysokou volatilitu nestará aktuálně ani tak Čína jako blížící se zasedání FEDu. To je na programu již tento týden a na rozdíl od těch předchozích není odpověď na otázku ohledně prvního zvyšování sazeb v USA od roku 2006 vůbec jasná.

Přes neutrální (nebo mírně horší než očekávaná data) akciové trhy na sklonku léta výrazně poklesly. Kdo tedy na trhu akcie pořád prodává a kdo je kupuje? Jednu odpověď jsem si již v předešlých odstavcích dal. Krátkodobí tradeři uvažující na horizontu několika málo týdnů až několika málo minut. Zde je vše jasné. Krátkodobý trend je sestupný a tato skupina se drží trendu.

Zbytek otázky je už o něco složitější. Na odpověď použijeme dvě statistiky. První je každotýdenní průzkum mezi členy Americké asociace individuálních investorů (AAII), která tradičně představuje to, čemu se na trhu říká „slabé ruce“. První otázka se ptá na jejich mínění o vývoji US akciového trhu v příštích měsících.

Obr. 2: Procento optimistických členů AAII ke 3.9.2015 (zdroj: AAII)

Z aktuálního průzkumu vyplývá, že poměr optimistů v řadách asociace se pohybuje jen okolo třiceti procent. To je z pohledu historického průměru (39 %) poměrně málo. Takové situace jsou velice často spojeny s okamžiky, kdy byly trhy velice blízky k tomu, aby našly své dno. Druhá otázka se každý měsíc ptá na skutečnou alokaci aktiv v portfoliích členů AAII.

Obr. 3: Uspořádání aktiv v portfoliích členů AAII 2014-2015 (zdroj: AAII)

Tato otázka je z mého pohledu mnohem důležitější, protože ukazuje to, co individuální investoři opravu dělají a ne jen to, co si myslí o značně nejisté budoucnosti. I z tohoto grafu je patrné, že se drobní investoři akcií od března 2015 pomalu ale jistě zbavují a nahrazují je cashem a nyní i dluhopisy. Individuální investoři jsou tedy spíše prodejci.

Podobný obrázek ukazuje také graf COT reportu, který odhaluje, jaké pozice na trhu drží jednotlivé skupiny obchodníků. Graf ukazuje čisté pozice malých obchodníků.

Obr. 4: Čisté pozice malých obchodníků 2008-2015 (zdroj:cftc.gov)

Tato skupina drží aktuálně o pět tisíc futures kontraktů spekulujících na pokles amerických akcií více, než kontraktů spekulujících na růst. Přitom na počátku prázdnin tomu bylo přesně naopak. Další důkaz o tom, že „slabé ruce“ na trhu silně prodávají.

A kdo je tedy kupcem? Každý prodej přece musí mít také svého kupce. Podívejme se na jiný průzkum. Ten je veden časopisem Barron´s a mapuje nákupy a prodeje insiderů, tedy lidí pracujících uvnitř byznysu, mající po ruce dostatek informací jak o sektoru podnikání, tak také o firmě, kterou řídí. Následující graf vznikl jako poměr mezi prodeji a nákupy takovýchto insiderů. Ještě poznámku na okraj. To, že člověk z vedení velké firmy prodává své akcie, může mít hodně důvodů. Možná si myslí, že jsou akcie už příliš drahé a chce svůj podíl snížit, ale možná také jednoduše potřebuje peníze na nějaký svůj jiný projekt. Na druhé straně, pokud takový člověk nakupuje, pak to má jen jediný důvod.

Z obrázku vyplývá, že insideři v posledních měsících (a tedy i v srpnu) akcie poměrně silně nakupují. To může mít, jak již bylo zmíněno, jen jeden důvod. Považují akcie své firmy za levné. Slabé ruce tedy spíše na straně prodejců, lidé s vhledem do byznysu kupují. Pokud je tomu skutečně tak, pak nelze současnou paniku na trhu považovat za nic jiného, než korekci.

Tabulka 1: Výkonnost investičních aktiv v posledních dvou týdnech a v roce 2015 (zdroj: Morningstar)

Pro názornost uvádíme také výkonnost základních typů portfolií v roce 2015. Konzervativní portfolio je složeno z devadesáti procent z českých vládních dluhopisů a deseti procent z celosvětových akcií indexu MSCI World. Vyvážené portfolio má polovinu prostředků vloženo do českých dluhopisů a polovinu do akciového MSCI World naproti tomu portfolio dynamické je z devadesáti procent zainvestováni do celosvětových akcií a desetinu jeho portfolia tvořily na počátku české dluhopisy.

Tabulka 2: Výkonnost jednotlivých typů portfolií v posledním týdnu a v roce 2015 (zdroj: Morningstar)

Tabulka 3: Výkonnost jednotlivých typů portfolií v posledním týdnu a v roce 2015 (zdroj: Morningstar)