Týden 32 – Nůžky mezi Evropou a USA se rozevírají

Averze k riziku z trhu nevyprchala ani v uplynulém týdnu. Všechny akciové indexy a také rizikovější typy dluhopisů si až do posledního obchodního dne připisovaly citelné ztráty. Akciový index SP500 dokonce chvíli marně bojoval o důležitou hranici podpory na 1900 bodech. Optimismus na trh přineslo až páteční prohlášení, v němž Rusko oznámilo ukončení manévrů svých vojsk poblíž ukrajinských hranic. Následný růst pak stihl umazat většinu v předchozích dnech vzniklých ztrát.  Za optimistický výsledek amerických akcií v první tabulce na konci článku může především posílení amerického dolaru vůči naší domácí měně, v níž jsou tabulky zpracovávány.

Co je na trzích patrné je prudké oddělení vývoje amerických a asijských indexů od těch evropských.

Obr. 1: Vývoj amerického indexu SP500 (zdroj: stockcharts.com)

Americké akcie jsou i přes korekci minulých týdnů nadále v silném růstovém trendu. Cena sice prolomila první z tradičních supportů (50 -ti denní průměr), nicméně je stále velice daleko od svého dvousetdenního průměru, který je považován za silnou hranici opory oddělující růstový a sestupný trend.  Prozatím jsme tedy v USA svědky jen běžné technické korekce.

Obr. 2: Vývoj evropského akciového indexu 2011-2014 (zdroj: stockcharts.com)

Z tohoto pohledu se již Evropa nachází v trendu sestupném. Na grafu je vyznačen padesátidenní, dvousetdenní průměr stejně tak, jako na grafu předchozím. Obě tyto hranice již evropské akcie vcelku bez problémů prolomily. Jsou tak evidentně mnohem zranitelnější, než ty americké. Přidán je ještě průměr třísetdenní, sloužící v posledních letech jako záchranná brzda, která současný trend nakonec vždy udržela. Bude tomu tak tentokrát?

Za slabostí evropských akcií stojí především fundamenty. Ty potvrdila v uplynulém týdnu také tisková konference Evropské centrální banky (ECB). Slábnutí ekonomické aktivity v eurozóně a také opětovné upadnutí Itálie do recese (2 kvartály za sebou má italské HDP zápornou hodnotu) jsou smutnou realitou.

Obr. 3: Vývoj HDP Itálie 2008-2014 (zdroj: tradingeconomics.com)

Trhy navíc dobře ví, že díky neexistenci bankovní unie se Evropa nemůže plně spoléhat na mechanismy fungující v USA, kde je FED jedinou a velice silnou autoritou.  A to nemluvím o reálnějších dopadech rusko-ukrajinského problému na ekonomiku našeho kontinentu.

Z krátkodobějšího pohledu existuje preference amerických akcií před těmi evropskými. Dlouhodobí investoři by se již mohli zamýšlet nad tím, zda propad evropských (ale také některých amerických) akcií nevytváří do budoucna zajímavé nákupní příležitosti.

Obr. 4: Vývoj Shillerova P/E ratio pro Evropu a USA (zdroj: BNP Paribas)

Poslední dnešní obrázek ukazuje porovnání vývoje tradičního hodnotového ukazatele (P/E ratio): poměru mezi cenou a ziskem přepočteným na jednu akcii. Evropské akcie jsou z tohoto pohledu oceněny velice atraktivně a vůči americkému indexu se obchodují s více než čtyřicetiprocentní slevou. Navíc jsou vůči průměrným hodnotám tohoto poměru podceněny o více jak dvacet procent. To už by mohlo do budoucna něco znamenat.

Tabulka 1: Výkonnost investičních aktiv v posledním týdnu a v roce 2014 (zdroj: Morningstar)

Pro názornost uvádíme také výkonnost základních typů portfolií v roce 2014. Konzervativní portfolio je složeno z devadesáti procent z českých vládních dluhopisů a deseti procent z celosvětových akcií indexu MSCI World. Vyvážené portfolio má polovinu prostředků vloženo do českých dluhopisů a polovinu do akciového MSCI World naproti tomu portfolio dynamické je z devadesáti procent zainvestováni do celosvětových akcií a desetinu jeho portfolia tvořily na počátku české dluhopisy.

Tabulka 2: Výkonnost jednotlivých typů portfolií v posledním týdnu a v roce 2014 (zdroj: Morningstar)