Týden 39 – Co stojí za růstem?

Bezstarostnost, s níž trhy pokračují v krasojízdě, je někdy až zarážející. V uplynulém týdnu rostlo s výjimkou komodit a evropských korporátních dluhopisů opět prakticky vše. Při zkoumání první tabulky je však třeba mít na paměti, že se jedná o korunové vyjádření a americký dolar si vůči naší měně v právě ukončeném týdnu opět o procento polepšil. To v tabulce zisky ještě poněkud nafukuje. Růst situovaný zejména do středy a čtvrtka tak srovnal a mírně překonal poklesy z týdne minulého. Co stojí v pozadí růstového týdne?

Makroekonomická data

Zde bych strůjce růstu z minulých pěti obchodních dní spíše nehledal. Je pravdou, že údaje o americké inflaci, kterou FED sleduje jako jedno z kritérií pro utažení své politiky, vcelku potěšila. Růst inflace se stále nekoná. Spotřebitelské ceny meziměsíčně oproti mírně růstovému očekávání naopak poklesly. Inflace tedy stále není problémem a FED nebude nucen zvyšovat sazby dříve, než je předpokládáno. A zvyšování sazeb v USA je skutečně to, čeho se trh bojí více, než nějaké Ukrajiny a radikálních islamistů dohromady. Data ze stavebního sektoru jsou naopak opět slabší, než byla očekávání. A to jako počet nově vydaných stavebních povolení, tak také počet zahájených staveb. V Evropě jsme byli svědky pouze jednoho z vysoce sledovaných údajů. Německý index ekonomického sentimentu přinesl lepší číslo, než byl původní odhad. Naopak celoevropský index na své odhady ani zdaleka nedosáhl. V asijském regionu nepotěšil ani další pokles přímých zahraničních investic v Číně. Sečteno a podtrženo: žádná sláva.

Vyjádření centrálních bank

Zde se napjatě čekalo na výstup z jednání centrální banky Spojených států (FED) a zejména komentář její guvernérky Janet Yellen ohledně jejího odhadu vývoje dalších kroků FEDu ve směru ke zvyšování úrokových sazeb. Yellen trhy ničím nepřekvapila. FED opět snížil objem QE3 z 25 mld. USD na 15mld.USD měsíčně (očekávali všichni). Ani otázce utažení měnové politiky a počátku zvyšování úrokových sazeb neřekla Yellen nic nového. Potvrdila své předchozí vyhlášení, že po ukončení QE3 bude ještě poměrně dlouhá doba, v níž zůstanou sazby na nule. Jakékoli konkrétnější specifikace jsme se ale opět nedočkali. Scénář: žádná zpráva = dobrá zpráva, tedy funguje nadále a trh roste.

Druhou centrální bankou, která přinesla vzrušení, byla People bank of China. Ta vložila do čínského bankovního systému 500 miliard čínských yuanů a trhy s nadšením růstově zareagovaly. Není bez zajímavosti, že všude na světě se jednalo o rychlý růst s opětovným poklesem nebo stagnací. Jen v USA se následný pokles nebo stagnace nekonaly. Zřejmě je aktivita čínských komunistických bankéřů pozitivní zprávou zejména pro americké firmy:). Zpětně však vyšlo najevo, že se nejedná o odstartování čínské obdoby kvantitativního uvolňování, nýbrž pouze o technické opatření v rámci před rokem vyhlášeného programu a nejde tudíž o nový signál expanzivní politiky centrální banky. Resumé z této kapitoly: Žádné nové zprávy = dobré zprávy.

Potenciální další rizika

Odtržení Skotska od Británie zřejmě nikdo rozumný, kromě médií, nečekal. Snad i proto jsem skotské referendum v uplynulém týdnu v této kapitole ani nezmiňoval. Referendum dopadlo dle očekávání a jeho výsledky trh přijal pozitivně. Zastavil se také poměrně silný výprodej na britské libře. Zhoršení jsme se nedočkali ani na Ukrajině, lépe ani hůře není v dalších problémových oblastech. Investoři se tedy prozatím nemají důvod domnívat, že bychom měli na dosah nějakou reálnou hrozbu, mající potenciál změnit poklidné dění na trzích.

Jak dál?

Přes to všechno mám dojem, že je ve vzduchu až příliš klidu a sebeuspokojení a určitá korekce, zejména amerického trhu, by mě nepřekvapila. Existuje k tomu mnoho důvodů. Jejich výčet by mnohonásobně přesáhl rozsah tohoto článku. Na střednědobém horizontu jsem ale stále poměrně optimistický. Naopak z dlouhého pohledu, by se mělo projevit současné vysoké poměrové ohodnocení zejména amerických akcií a třeba také rizikových dluhopisů s vysokým výnosem. Nadprůměrná valuace trhu není důvodem k okamžitému poklesu a může setrvat i několik let. Katalyzátorem takové změny by mohla být negativní změna v odhadech budoucích zisků amerických podniků. Pak by bylo jen obtížné současné ohodnocení zdůvodnit. Investoři, kteří ve velkém nakoupí takto ohodnocené cenné papíry čistě na základě bezstarostného sentimentu a dobré nálady na trhu, musí počítat s tím, že jejich průměrné roční výnosy budou na dlouhém horizontu nižší, než bývá obvyklé.

Tabulka 1: Výkonnost investičních aktiv v posledním týdnu a v roce 2014 (zdroj: Morningstar)

Pro názornost uvádíme také výkonnost základních typů portfolií v roce 2014. Konzervativní portfolio je složeno z devadesáti procent z českých vládních dluhopisů a deseti procent z celosvětových akcií indexu MSCI World. Vyvážené portfolio má polovinu prostředků vloženo do českých dluhopisů a polovinu do akciového MSCI World naproti tomu portfolio dynamické je z devadesáti procent zainvestováni do celosvětových akcií a desetinu jeho portfolia tvořily na počátku české dluhopisy.

Tabulka 2: Výkonnost jednotlivých typů portfolií v posledním týdnu a v roce 2014 (zdroj: Morningstar)