Uran? Zajímavý investiční příběh na komoditním trhu

Není vyloučeno, že se na komoditním trhu pro investory rýsuje zajímavý příběh. Jeho hrdinou by mohl být investory dávno opuštěný uran. Uran je prvkem, jehož primární využití je spojeno s jadernou energetikou a vojenstvím. Není tak příliš divu, že s jeho hodnotou to šlo po jaderné katastrofě v japonské elektrárně Fukušima rychle s kopce. Celý svět začal zvažovat klady a zápory tohoto typu získávání energie. Úvahy vedly často k líbivým a zčásti také populisticky iracionálním řešením. Tvrdá omezení postihla nejen Japonsko, ale například také sousední Německo.

Obr. 1: Vývoj ceny ETF společností těžících uran 2010 – 2104 (zdroj: www.finance.yahoo.com)

Dlouhotrvající propad poslal ceny uranu téměř o padesát procent níže, kde se, jak se zdá, pozvolna stabilizují. Stejný vývoj postihl také zmiňované ETF, jen byl v procentuálním vyjádření ještě o něco strmější. Cena ETF se v posledním roce stabilizovala okolo patnácti dolarů a od jejího dosažení jsme svědky jejího pozvolného růstu.

Uran jako budoucí investiční hit?

Proč by mohl být právě uran takovým investičním hitem? Není vyloučeno, že se současný vesměs negativní náhled na jadernou energii začíná pozvolna měnit.Celková predikce hovoří o tom, že by se do roku 2022 měl počet jaderných elektráren na světě zvýšit asi o dvacet procent. Tedy přibližně na pět set dvacet. To ovšem nemusí být číslo, které by se blížilo realitě a to zejména při pohledu do Číny.

Dvanáctá čínská pětiletka předpokládala, že by kapacita tamních jaderných elektráren měla v roce 2015 dosáhnout na 40 miliónů kilowat a dalším osmnáct miliónů by mělo být v té době ve výstavbě. Brzy po jejím startu přišla Fukušima a z plánů čínských komunistů nezůstal kámen na kameni. Peking zastavil všechny nové stavby, ale povolil dokončit ty, které již byly započaty. Čína se tak dnes může pochlubit osmnácti funkčními jadernými elektrárnami a dalšími třemi desítkami rozestavěných zařízení.  

Čína znovuobjevuje jádro

V posledních měsících je ale z úst čínských politiků slyšet náznaky toho, že asijská velmoc své plány na další stavbu jaderných elektráren pozvolna oprášila. Na začátku května zmínil premiér Li Keqiang, že Čína v roce 2014 zahájí stavbu hned několika jaderných projektů. Bylo to poprvé od výbuchu ve Fukušimě, co se čínský vrcholný představitel takto vyjádřil.

O několik týdnů později v Haagu potvrdil čínské „znovuobjevení“ jaderné energie i prezident Xi. „Měli bychom v budoucnu věnovat stejnou pozornost jaderné bezpečnosti a jadernému vývoji. Mírové využití jaderné energie k zajištění energetické bezpečnosti a řešení současných klimatických problémů.“

Cílem Pekingu je nyní mít šedesát jaderných reaktorů a dalších třicet gigawattů pak mít ve výstavbě. To všechno do roku 2020. To tedy oproti současnému stavu pro rok 2014 a 2015 znamená zahájení stavby dalších jaderných elektráren. Celkově je očekáváno, že Čína do konce pětiletky, tedy do roku 2015, schválí každý rok další čtyři až šest nových bloků jaderných elektráren a v dalších pěti letech tento plán dokonce zrychlí na šest až osm nových povolení ročně. To je nečekaný obrat, který by mohl změnit i poměrně opatrné náhledy samotných těžařů a zpracovatelů.

Například jeden z lídrů oboru, společnost Cameco ve svém výhledu odhaduje, že složitá situace, která byla pánem na trhu s uranem v uplynulém roce, vydrží u pro rok letošní. Jedním z důvodů pesimistického pohledu na svůj klíčový trh je podle managementu firmy situace v Japonsku, kde byly po výbuchu ve Fukušimě odstaveny všechny reaktory. Záměrem vlády bezprostředně po jaderném neštěstí bylo úplné odstavení jaderné energie. Ruku na srdce. Japonsko není země bohatá na suroviny a jako takové si může jen těžko dovolit odstavit ze sítě třetinu svých zdrojů energie. Lid je sice horlivě pro a proti jádru hromadně brojí, realita je ovšem jiná. Se změnou vlády však zřejmě i v Japonsku došlo k přehodnocení skeptického názoru na získávání energie z jádra.

Nový energetický plán vlády Shinzo Abeho přisuzuje jaderné energetice opět velice důležitou roli v japonském hospodářství a chystá se k jejímu opětovnému širšímu využití. Pro konkrétní posouzení však v plánu chybějí detailní informace. Není například jasné, kolik procent z celkové spotřeby bude nově jaderná energetika dodávat. Na původní téměř třetinu se zřejmě toto odvětví ještě nějakou dobu nepodívá. Například zpřísněné podmínky pro provoz reaktorů zřejmě část starší typů již spustit nedovolí. To vše může mít dlouhodobý pozitivní vliv na hospodaření společností těžících uran. Ty se museli v posledních letech potýkat s problémy spojenými s prudkým poklesem ceny své klíčové komodity a prošly úspornými programy. Jsou nyní přizpůsobeny současným vztahům mezi poptávkou a nabídkou a bude zajímavé sledovat, jak se případnému rychlému zvyšovaní poptávky budou schopny přizpůsobit. Pokud by byl nárůst poptávky silnější, než firmy očekávají, pak by to mělo jistě pozitivní vliv na ceny jejich po dlouhou dobu strádajících akcií.

Disclaimer: Autor článku má ve svém portfoliu akcie Global X Uranium ETF (URA)

Článek vyšel na serveru poradci-sobe.cz.